Ing. Richard Kubát (55), ředitel českého zastoupení Embarcadero přijal mou nabídku na rozhovor.
Radek Červinka (RČ): Dobrý den pane Kubáte, díky, že jste si udělal na delphi.cz čas.
Úplně na začátek: někde jsem slyšel, že jste původem programátor a že jste začínal u sálových počítačů a až později jste začal prodávat SW.
Richard Kubát (RK): Dobrý den. Ano, jsem původem programátor. Po VŠ jsem nastoupil v roce 1979 do Výzkumného ústavu matematických strojů a prakticky po celých 10 let svého působení v této instituci jsem se ometal kolem počítačů. Nebyly to sice ty tzv. sálové, jak se jim tenkrát říkalo. Byly to spíš menší počítače; zabraly jen jednu malou místnost. Ale musel jsem si zpočátku vystačit s 32 KB operační paměti a s děrnou páskou místo disků. Bavilo mě to ohromně a v oktalové soustavě jsem počítal, jako když bičem mrská. Ladění neboli debugging programů v assembleru se prováděl zalepováním dírek v pásce červenou izolepou a vyrážením jiných dírek pomocí speciálního ručního děrovátka.
Pak přišly první pevné disky – dvoumegové kazety velké jako kolo od vozu, ale to byl, panečku, pokrok! Sehnal jsem si tenkrát z FEL ČVUT od doc. Ing. Karla Müllera, CSc. první překladač jazyka Pascal a napsal pomocí něj podpůrný technologický systém na návrh motivu plošných spojů. Tady někde začala má láska k Pascalu.
Vybavení ústavu se postupně vylepšovalo, ale stejně když jsem si ještě za bolševika po příšerné anabázi s úřady za vlastní úspory pořídil osobní počítač typu AT (ví ještě někdo, čemu se tak říkalo?) s dodatečnou rozšířenou pamětí typu LIM 512K (pamatujete?), byl jsem ve VÚMSu vůbec prvním majitelem osobního počítače. Fousatí vědci z pověstného desátého patra budovy VÚMSu ve Vokovicích se chodili na moje PC dívat a říkali mi: "Proč jsi vyhodil tolik peněz za takovou blbost; vždyť si za to mohl mít novou Škodu 120?". A já jim v mladické pýše odpovídal: "Jenže tahle blbost vás všechny jednou připraví o práci!".
Z VÚMSu jsem odešel do nově založeného družstva Apro, kde jsem původně chtěl být aplikačním programátorem, ale osud mnou smýkl do pozice zahraničního vyjednavatele a obchodního manažera. Od doby, kdy jsem se v roce 1990 začal starat o zastupování společnosti Borland, na programování už nezbyl čas.
RČ: A co dnes? Nemáte někdy chuť něco naprogramovat? Myslím, že hodně lidí co dříve programovalo to tak nějak i dnes cítí.
RK: Ano, programování mne stále fascinuje a ze všeho nejradši bych se k boji s hmotou vrátil, ale živit bych se už programováním nemohl. Vývojařina je pro mladší, agilnější a dravější, kteří jsou schopni absorbovat řadu standardů, jazyků a technologií a často se přizpůsobovat novinkám. Starší lidé už jsou konzervativnější – a co si budeme nalhávat: i línější - a to pokroku příliš nepomáhá. Nicméně stále sleduji, co se ve vývojářském světě děje, čtu články a blogy, snažím se nezůstávat se svými znalostmi příliš pozadu a pořád mě to baví. Ale programátorský vlak už houká v dáli, to se nedá nic dělat.
RČ: Chápu. Pojďme tedy k současnosti. Dlouho platilo, že Delphi = Borland, což nyní už nějakou dobu neplatí (vysvětlení, kdo je Embarcadero a jak se dostalo k Delphi najdete v pravém sloupci). Mne ale spíše zajímá, jak zákazníci přijímají tuto změnu a zdali ji již vzali na vědomí?
RK: Dobrá otázka, těžká odpověď. Značka Borland je na našem trhu už od konce 80. let minulého století. Od roku 1990, kdy jsem začal být jejím oficiálním reprezentantem na našem území, se toto jméno stačilo mnoha lidem doslova "vypálit" do mozku. Změna jména firmy bývá často kontraproduktivní a nakonec Borland si tím prošel taky: myslím to období Borland – Inprise – Inprise/Borland – Borland/Inprise – Borland.com - a zase nazpátek Borland. To bylo z mého pohledu dost nešťastné. V souvislosti s odprodejem oddělení vývojových nástrojů Borland došlo k dalšímu zmatení zákazníků. Nejdřív se tomu oddělení říkalo "Devco", pak skupina zvolila jméno "CodeGear" a následně tuto skupinu koupila společnost Embarcadero. V současné době Embarcadero mění logo a cíleně se zbavuje dělení nástrojů do skupin s názvy "CodeGear" (pro ty vývojářské) a "DatabaseGear" (pro ty databázové). Stává se jednou firmou s jednou řadou produktů, které vévodí All-Access – a všechny se už jmenují jen Embarcadero.
Takže není divu, že zákazníci mnohdy netuší, jak se po všech těch změnách dnes vlastně jmenujeme – a to nám moc nepomáhá. Navíc "Borland" šlo vyslovit docela dobře, ale "Embarcadero" je pro Slovana jazykolam, který často dost úděsně komolí; mnohdy ale k tomuto názvu ani nedospěje. Vygooglí si prostě dodavatele Delphi nebo InterBase, jméno firmy nezkoumá a pak nám zavolá se slovy: "Já bych u vás rád koupil upgrade na ten Borland."
Embarcadero nepříliš libě nese, že se stále jmenujeme "Borland s.r.o.", ale my jsme společný podnik s Borland Software Corporation a nástroje Borland stále velmi úspěšně prodáváme, takže se změnou jména nepospíchám. Cítím, že ten společný podnik má jaksi přednost. Ovšem na druhé straně chápu, že to k vyjasnění celé situace se jménem dodavatele Delphi a InterBase moc nepřispívá. Rád bych obě zastoupení od sebe oddělil a mám to v plánu, ale ekonomicky i "politicky" (vzhledem k nedávné akvizici Borlandu společností Micro Focus) nám zatím současné uspořádání vychází výhodnější. Uvnitř firmy máme dvě víceméně samostatná oddělení, která se starají o zákazníky Embarcadero a Borland. Já sám se starám o Embarcadero a pro skupinu Borland funguji jen jako ředitel/majitel a hlídám měšec s financemi – ostatní činnosti si oddělení Borland zajišťuje samo.
Takže: Embarcadero Delphi, Embarcadero C++Builder, Embarcadero RAD Studio, Embarcadero InterBase, Embarcadero JBuilder … ale produkty stále prodává "Borland s.r.o.", tedy lokální česká firma … zatím. Uf!
RČ: Snad se to časem poddá. Osobně to váhání ohledně rozdělení v našem státě celkem i chápu.
Co třeba řevnivost mezi Borlandem a Microsoftem? Dříve jsem cítil mezi nimi velké napětí (viz. třeba operace Anders Hejlsberg). Ale poslední roky se mi zdá jako by spory skončily. Je to jen můj pocit, nebo došlo k urovnání vztahů nebo i třeba k nějaké spolupráci? Ptám se, protože mezi Case Study MS je i Case study Delphi Prism a vyznívá velmi pozitivně, což mne osobně velmi překvapilo. Jak se na to díváte?
RK: Kde jsou ty doby, kdy zakladatel firmy Borland Philippe Kahn kvůli zviditelnění Borlandu strčil Billa Gatese v nažehleném obleku do plaveckého bazénu. V dřívějších dobách se Borland snažil konkurovat Microsoftu v oblasti obchodních aplikací a byla z toho dlouhá a trvalá válka se všemi příznaky – trumfování se navzájem cenami, přetahování mozků, atd. Pak se společnosti spolu vyrovnaly, vylepšily vzájemné vztahy a tahle doba je už pryč. Microsoft dominuje v oblasti operačních systémů a logicky vítá každou podporu Windows. Proto dnes existují bohaté a pevné vztahy mezi vývojáři nástrojů Embarcadero a vývojovými týmy Windows – je to produktivnější pro obě strany. Navíc pro Microsoft nejsou vývojářské nástroje principiálním zdrojem příjmů; peníze nesou spíše platformy a Office. Anders občas poctí svým příspěvkem některou konferenci Embarcadero, kde se stále může potkat se starými kámoši.
Delphi Prism má své místo mezi případovými studiemi u MS asi proto, že podporuje ty nejnovější vlastnosti platformy .NET 3.5 a 4.0 a přidává oproti jiným jazykům a vývojovým prostředím .NET něco navíc. Přivést programátory Delphi k platformě .NET je pro Microsoft strategickou obchodní úvahou. Jsou jich totiž celosvětově milióny. A taky Delphi Prism není žádný nováček na trhu: je to vlastně již třetí verze produktu společnosti RemObjects, takže jde o zralé a stabilní dílo; žádná verze 1.0. A běží pod Visual Studio Shell – tak proč jej nepodpořit?
RČ: Stejně je to zvláštní pocit, no ale když už jsem u toho Delphi Prism – stejně jako Delphi for PHP není úplně dílem Embarcadero a vzniklo spoluprací s uvedenou firmou RemObjects. Osobně mi to přijde jako rozumné řešení nevyvíjet pokaždé za každou cenu vlastní řešení, ale raději spolupracovat na produktu s cizí firmou, která již kvalitní řešení má.
RK: K tomu není co dodat. Snad jen to, že koncept nástroje Delphi for .NET, který byl součástí produktů Studio až do verze 2007, se nesetkal s plným přijetím vývojářskou komunitou. Původním záměrem Borlandu bylo především poskytnout vývojářům přímý přechod z Win32 do architektury .NET; zdálo se že popularita .NET půjde rychle nahoru a vše se podřídilo tomuto požadavku. Jak ukázal čas, požadavků na kompatibilitu Win32 a .NET nebylo zase tolik a přitom na oltář kompatibility padlo mnoho z výkonu a struktury vyvíjených aplikací pro .NET.
Proto se tým rozhodl jít jinou cestou, přejmout nástroj, který je sice s jazykem Delphi pro Win32 kompatibilní o trochu méně, zato ale je svižný, stabilní, poskytuje vše, co nabízejí ostatní nástroje pro .NET a ještě něco navrch a zahrnout jej do RAD Studia. Vznikla možnost přenášet aplikace Delphi Prism na platformě Mono i pod Linux a Mac OS X. Odezvy zákazníků nám ukazují, že to byla sázka na dobrého žokeje.
S produktem Delphi for PHP je situace jiná. Produkt společnosti Qadram se Embarcaderu zalíbil, protože byl vybudován podle Delphi a nabízel dobře známou tvář vývojového prostředí, ale podporu dalšího nesmírně populárního jazyka. První verze byla poněkud syrová, ale v současnosti se chystá jeho rozsáhle inovovaná nová (již třetí) verze s cílem ještě více produkt sblížit s klasickým nástrojem Delphi. Pokud vás to zajímá, podívejte se do blogu hlavního vývojáře Delphi for PHP, José Leona. Kdo ví, možná se jednou dočkáme zahrnutí Delphi for PHP do RAD Studia.
RČ: No já se zařekl, že na PHP už nešáhnu, ale jinak si osobně myslím, že s tím Mono je to dobrý tah. Ale jak se Delphi Prism vlastně prodává u nás a v zahraničí?
RK: Delphi Prism je součástí sady nástrojů RAD Studio (obsahující Delphi, Delphi Prism a C++Builder), které zákazníci kupují především. O tom, jak zákazníci využívají jednotlivé komponenty RAD Studia, mnoho nevíme. Samostatné Delphi Prism se prodává velmi dobře prakticky všude po světě s výjimkou Evropy, kde jsou prodeje nižší. Příčinu neznám, ale domnívám se, že v Evropě se možná dělá méně projektů na platformě .NET – nakonec ukazují to i naše vlastní výzkumy. Nebo jsou zákazníci na starém kontinentu nedůvěřiví k čemukoli jinému než k C#. Česko ani Slovensko nejsou v tomto ohledu výjimkou.
Nicméně místní zákazníci, kteří si samotné Delphi Prism pořídili, s ním jsou velice spokojeni. Vím to proto, že nám několik lidí psalo, že Delphi Prism je výtečný produkt. To není moc běžná situace – lidé nikdy neváhají s kritikou, ale s pochvalou obvykle šetří jako se šafránem. Každou pochvalu si tedy dobře pamatujeme.
RČ: To je fakt, taky si každé pochvaly vážím, možná je to naše mentalita, že častěji kritizujeme a nadáváme – bohužel.
Ale zpět. Někde proběhlo, že v Evropě a Asii Embarcadero prodává mnohem více vývojových nástrojů než databázových, kdežto v Americe je to naopak. I vzhledem k aktuálně publikované road-mapě Delphi, kde je již potvrzeno, že následující verze bude umožňovat cross-kompilaci pro Mac OS X, mám pocit, že se Embarcadero snaží pozvednout prodeje právě tam. Jelikož je Apple v Americe více populárnější než v Evropě tak se mi zdá logické, že Mac OS X dostal přednost před 64 bit (přestože se na obou novinkách pracuje souběžně).
RK: Databázové nástroje se u nás prodávají méně hlavně proto, že společnost Embarcadero s nimi vstoupila na evropský trh teprve nedávno. Taky u nás často manažeři nahrazují investice do produktů zatím ještě poměrně lacinou pracovní silou s filosofií "pět dřevorubců se sekyrou udělá práci stejně rychle, ale levněji než jeden s motorovou pilou". Hlavní výhoda toho, že například na správu tří různých databází potřebuji jediný nástroj Embarcadero a jednoho admina, se při takovém uvažování ztrácí - nasazováni jsou spíše tři adminové a tři naprosto rozdílné a méně výkonné nástroje, ale hlavně zadarmo. Vychází to asi levněji, a to je to hlavní kritérium. Na amerických kontinentech a v západní Evropě je pracovní síla dražší a vyplatí se spíše investice do nástrojů - tady má Embarcadero zcela jasnou konkurenční výhodu. Taky "zdraví" databází zatím našim informatikům nedělá velké vrásky. "O data se stará databáze, tak co?" Přitom z účasti na zakázkách v oblasti údržby databází víme, že databáze jsou ve většině případů zanedbané, plné zbytečných tabulek a dat, nevýkonné, nikdo pořádně nezná jejich strukturu, neexistuje dokumentace či podnikové datové slovníky. A nikomu to, zdá se, nevadí. Tohle změní jenom vývoj v čase, první havárie a tlak na úspory pracovních sil.
Slabší pozice vývojových nástrojů v Americe oproti Evropě a Asii se asi odráží v rozhodnutích, která pomáhají záměrům zvýšení prodejů americkým zákazníkům. Vaše úvaha je tedy nejspíš správná, ale do hlavy vedení Embarcadera nevidím. Asi za to může i fenomén iPhone – v poslední době jsem neviděl jediného zaměstnance Embarcadero USA, který by měl jiný telefon než iPhone. Myslím však, že Mac začíná být velice populární i u nás a mnoho mých přátel a známých již zahodilo klasický notebook a nedá dopustit na svůj nový Mac. Tak věřím, že nová verze RAD Studia s podporou Mac OS X očekávaná na sklonku léta pomůže zvýšit prodeje i v našich končinách. Pokud má firma být silná, stabilní a produktivní, musí prodávat a mít zisk. Proto asi dříve podpora OS X a teprve pak 64-bitové počítání, které je podle blogů technologů i produktových manažerů Embarcadero podstatně náročnějším oříškem k rozlousknutí. Má-li v budoucnu přijít podpora dalších procesorů, jak zmiňuje poslední "Delphi roadmap" (ARM), pak je rozhodnutí zabývat se novým kompilátorem o trochu déle určitě správné.
RČ: Jen pro úplnost: sice každá verze má jeden tahák (tj. v další verzi je to Mac OS X), ale vývoj probíhá i v jiných částech Delphi (RTL, VCL nebo IDE) a navíc souběžně běží vývoj dalších subprojektů (64 bit, další platforma).
S tím souvisí i ta oznámená budoucí kompilace pro Linux. Nedá mi to, ale jak vlastně byl úspěšný Kylix v komerční a Open edici? Očekáváte silný zájem o tuto verzi?
RK: Kylix měl u Borlandu velká očekávání, ale projekt nakonec musel být zastaven. Investice se nezhodnotila hlavně proto, že linuxí komunita používá jiný obchodní model a nechce a priori za licence nic platit. Proto se u nás komerčního Kylixu prodalo řádově pár set licencí v edici Professional a do stovky dražších a vybavenějších licencí edice Enterprise. Stažených "open" verzí však bylo, pokud si to dobře pamatuji, více než deset tisíc. Víme, že mnoho vývojářů používá Kylix dodnes. Chce to ale být trochu hacker a poprat se s instalací; každá distribuce Linuxu je trochu jiná, distribuce vznikají a zanikají a je těžké udržet krok se všemi těmito častými změnami.
RČ: O tom mi něco povídejte. Psal jsem jeden větší open source GUI projekt v Linuxu a opravdu to nebyla legrace (ale Kylix za to většinou nemohl).
RK: No až bude nové Delphi křížově kompilovat do Linuxu, nechám se růstem zájmu překvapit – doufám, že to bude překvapení milé. Podpora Linuxu na serverové straně vícevrstvých aplikací by mohla přivést další zákazníky. Jsem už ale příliš starý na to, abych se domníval, že nám jen kvůli podpoře Linuxu budou zákazníci rvát licence z ruky. Přece jen Delphi primárně běží pod Windows a taky není zadarmo. To jsou dva klíčové argumenty, pro které nejspíš linuxáři ohrnou nad možností křížové kompilace nos, protože pro ty skalní z nich jsou Windows nepřekonatelnou morální překážkou. Budu moc rád, jestli se nyní mýlím – ale vidím větší obchodní potenciál spíše až s uvedením 64-bitové verze kompilátoru.
RČ: Je fakt, že možnost psát tak elegantně moduly pro Apache v ničem jiném nešlo. A to nebyla jediná serverová věc co Kylix, tedy hlavně ve verzi 3 uměl pěkně.
Pokračování zítra
RSS