Je leden 2015 a to mne přivádí k malému zamyšlení.
Je evidentní, že vývoj v oblasti technologií je nesmírně rychlý a rychlejší než kdykoliv předtím. Kde jsou ty doby,
kdy si firma mohla dovolit několik let stát na místě (ona si to asi nemohla dovolit nikdy, ale pokud se tak stalo tak to nebolelo tak jako teď).
Embarcadero brutálně investuje do vývoje a pokud si toho nevšímáte, tak Delphi (případně AppMethod) je
vidět čím dál více. I díky silné podpoře firmy a komunity se pravidelně umisťuje na čelních místech
různých anket čímž se dále roztáčí kola viditelnosti - a právem.
výsledky twitter ankety na konci roku 2014, co twitter účet to jeden hlas
Z mého pohledu minulý rok přinesl v Delphi tři zásádní věci (nemyslím tím různé vylepšení jazyka nebo IDE) a všechny směřují k jedné věci (ne že by to
nepomohlo i programátorům VCL aplikací, ale směřování firmy udržuje směr, kterým se momentálně točí největší peníze - IoT a Quality of life):
- AppTethering
- multiplatformní podpora Bluetooth (LE) v RTL
- paralelní knihovnu (System.Threading)
AppTethering je geniální věc jak jednoduše propojit Váš stávající program s jiným zařízením - s tím, že můžete jednoduše z Vašeho zařízení ovládat váš
program (nebo službu) - via IP nebo Bluetooth. Je to v podstatě takové mobilní
klient-server řešení např. i přes bluetooth.
Bluetooth je to co hýbe světem inteligentních zařízení. Můžete tak komunikovat s libovolným zařízením ať z hlediska desktop nebo mobilní aplikace.
A o paralelní knihovně jsem už psal nedávno.
Ačkoliv si mohu myslet o Quality of life (tj. všechny zařízení co nějak souvisí se zdravím, včetně hodinek, měření tepu, dechu atd.) různé věci, je to
zajímavá oblast na programování a určitě vzniknou i smysluplné senzory, nehledě na to, že komunikační principy používané pro tyto zařízení se budou dát
použít i pro smysluplnější zařízení z oblasti měření a vizualizací. Nechci říkat, že uvedené je budoucnost všeho - to ani náhodou. Vždy budou existovat
desktop aplikace, web aplikace a mobilní (případně IoT) aplikace. Každý ať si vybere co bude řešit.
Pro mne je důležité kam se upínají síly velkých hráčů. Např. Intel velmi silně útočí na segment malých zařízení, ať se jedná o platformu Curie, tablety s
x86 procesory nebo o projekt Houdini. Momentálně ARM představuje v mobilních zařízení dominantního hráče a tak Intel usilovně pracuje na live překladači instrukcí ARM na
Intel. Ptáte se proč, když přece všichni používají na Androidu Javu? Dle právě Intelu 2/3 aplikací z prvních 2000 na shopu jsou nativní aplikace - právě
protože Java a garbage collector byla největší chyba co google udělal - proto taky nový kernel ART pro
Androidy 5. Ale zpět k houdini - podle testů je provádění instrukcí velmi efektivní a snad to brzo bude pro obecné použití. Pro zajímavost: stejný
princip použil Apple při přechodu na Intel procesory - staré PowerPC aplikace jsou emulovány v rozumné rychlosti. Naopak Curie je nízkoenergetický
počítač o velikosti knoflíku vybavený právě BlueTooth LE. A nepochybuji, že to EMBT také vidí.
Z hlediska platformem se u Delphi situace zkomplikovala rozhodnutím Apple s nutností 64bit aplikací (resp. přesněji kombinovaných aplikací) na jejich
obchodě. Pokud se podíváme na rok starou roadmap, tak se s ničím podobným nepočítalo - místo toho
tam bylo několik jiných zajímavých věcí jako Linux support, Mac OS X 64bit, Windows 8 ARM/WinRT, Android for the Intel atd. Je mi to líto, ale nelze to
nijak více komentovat - uvidíme.
S uvedeným nemohu nic dělat, ale osobně mne trápí ještě jedna věc, kterou částečně měnit mohu. A to nízká úroveň znalostí objektového programování a
moderních jazykových věcí - připadá mi to, jako by většina lidí skončilo s OOP na úrovni Delphi 2 (nedivím se, pokud jedou na Delphi 7 tak stejně více
nevykouzlí) - ono to je vlastně napříč jazyky, ale to je mi jedno. Snažím se ukazovat některé možnosti, ale problémem je, že nejsem odborníkem na všechno. Chtěl bych programovat s generiky na úrovni jako například Stefan Glienke v DSharph, případně používat inteligentně interface jako právě DSharp nebo jako sevenzip.pas (což používá hodně dalších lidí, jelikož je to způsob jak provádět ARC na desktop kompilátorech a dokonce i pro prehistorické verze Delphi), používat class a record helpery, chtěl bych rutině psát paralelně atd. Něco z toho mi jde, ale bolí to.
Obecně se mi líbí, jak se jazyk za poslední dobu vyvinul směrem k modernímu jazyku (až na ten přešlap s indexací řetězců) a jediné co mi chybí je ARC pro Desktop no a z hlediska platforem mi samozřejmě chybí podpora Linuxu a Androidu pro Intel. Linux jako server je vážně cool.
Do roku 2015 hledím u Delphi s nadějí na několik věcí, které se mi snad i splní (nelze veřejně publikovat). A mimochodem v únoru bude mít Delphi 20 let (14. února 1995 bylo vydáno Delphi 1), jsem zvědav zda nás něčím překvapí. A samozřejmě po očku sleduji co se děje u konkurence, hlavně VS.
A nakonec osobně se dívám na rok 2015 hlavně s nadějí, že se naučím nové věci a narazím na zajímavé problémy, které mne budou bavit řešit. Možná k tomu bude třeba po nějakých 15 letech změnit zaměstnavatele, ale to se snad brzo uvidí. Tak ať Vás programování baví i v roce 2015.
RSS