Blíží se podzim, trnky už pomalu dozrávají a nová verze Delphi je už také skoro hotová.

Jak je patrno ze změn v Delphi roadmap, někoho napadlo, že číslo roku už není dostatečně cool, takže nové Delphi bude místo Delphi 2011 mít název Delphi XE, kde XE není žádná zkratka, jen se tak prostě jmenují všechny produkty Embarcadera. Mimochodem: další verze bude asi XE2.Více...

V každém programu je chyba. A teď co s tím. Podle mne nejhloupější variantou je ukončit program, protože uživatel přijde o data.Více...

Pro server Delphi.cz napsal pan Cary Jensen.

Editory zdrojového kódu v Delphi obsahují mocnou, ale málo známou vlastnost, pomocí které můžete do prostředí editoru přidávat vlastní posloupnosti klávesových úhozů . Tato vlastnost se nazývá uživatelské klávesové vazby (custom key bindings), česky jim spíše říkáme klávesové zkratky. Je součástí otevřeného aplikačního programového rozhraní (API) pro nástroje (OTA – Open Tools API). OTA rozhraní vám poskytne množinu tříd a rozhraní, které můžete použít pro vytváření vlastních rozšíření integrovaného vývojového prostředí (IDE).

Tento článek vám poskytne přehled možností této vlastnosti IDE a předvede jednoduchou třídu pro klávesovou zkratku, která vám může posloužit jako odrazový můstek pro tvorbu vlastních klávesových zkratek. Tato zkratka udělá kopii stávající řádky v editoru zdrojového kódu. Jde o vlastnost známou z jiných editorů a díky OTA ji můžete používat i v editoru Delphi.Více...

Sem tam je vhodné provádět ladění přímo na počítači klienta, protože na vývojovém počítači nejde problém nasimulovat. Samozřejmě v takovýchto případech není vhodné (a ani často možné) instalovat Delphi na počítač klienta a proto Delphi nabízejí možnost vzdáleného ladění (Remote debugging). Jak tedy na to?Více...

Profilery kódu nejsou moc často používanou pomůckou, ale někdy pomohou velmi výrazně zrychlit běh programu.

Zjednodušeně řečeno je profiler nástroj, který po dobu běhu programu zjišťuje informace o době trvání běhu jednotlivých částí programu a následně po ukončení běhu tyto statistiky zobrazí.

Existují (pokud vím) dva druhy profilerů: instrumentační a vzorkovací (samplovací).

Kdy použít profiler? Jednoduše když máte pocit, že by váš program mohl běžet rychleji. Někdy pak stačí malá změna ve výsledném kódu (např. odstranění zbytečného volání funkce, použitím nějaké cache nebo odstranění opětovného vyhodnocování špatně udělané property tím, že si zapamatujete její hodnotu) a výsledný kód běží rychleji a uživatel to ocení.Více...

U větších projektů se vyplatí získat informaci o souborech, které jsou skutečně používány.

Pokud je váš program déle vyvíjen tak se občas stane, že si do zdrojového kódu zavedete zdrojovou jednotku, která se v dalším vývoji stane nepotřebnou (např. zákazník si přál funkcionalitu programu napsat jiným způsobem) a prostě zapomenete zdrojový kód odstranit (nebo vás na projektu prostě maká více a neznáte do detailů každý kousek).Více...